David a Eva v Novosibirsku 2007 – aneb inostránci na Sibíři
David vyrazil na letní semestr učit do Novosibirska. Jel tam i s Evou.
ÚNOR
středa 7. 2. 2007
|
|
Tak jsme dorazili do Moskvy, Matěj nás vyzvedl na nádraží a odvezl k sobě do bytu, takže jsme ani nemuseli nikam složité tahat věci. Je tu docela hodně sněhu, z vlaku byly prima výhledy. Ve městě zas tolik sněhu není, protože ho okamžitě odklízejí, takže žádné hromady, jak to známé z Prahy.
Cesta sem byla docela pohodová. Nakonec máme jen tolik zavazadel, co unesem (já mám batoh a tašku dohromady 36kg, David určitě mnohem víc + lyže :), takže jsme cestu metrem na nádraží docela zvládli. V kupé pro tři jsme byli nejdřív tři, ale ten třetí kluk ráno po první noci vystoupil, takže jsme pak měli kupé pro sebe (cesta trvá dvě noci a jeden den). Průvodčí byl takový správný chlápek, který tuto trasu jezdil už za komunistů, takže měl príma historky a byla s ním legrace.
Největší vzrůšo byl asi přejezd běloruské hranice, kdy vagónem prošlo celkem asi dvacet uniformovaných lidí (každý v jiné uniformě) – jedna kontroluje pasy a rozdává nějaký kartičky na vyplnění, další kouká pod postele, jestli tam není něco tajného, další se vyptává, co člověk veze v zavazadlech (ta byla docela ostrá, odpověď, že oblečení, ji rozhodně nestačila), a tak podobně, nejlepší byla poslední ženská, která se vyptávala, jestli někdo neveze nějaká zvířata. Teď mi to čte David přes rameno, a říká, že píšu samý blbosti, a že nejzajímavější bylo, jak na běloruské hranici měnili podvozky vagónů na širokorozchodné... to je fakt, že to bylo taky príma, nadzvedli celý vagón nějakými zvedáky, vyjely z toho staré podvozky, nasunuly tam nové a bylo to.
Tak to je asi zatím vše, jdeme si koupit lístky dál, z Moskvy bychom měli odjet v neděli.
Eva
sobota 10. 2. 2007
|
Bruslení s Davidem, Evou a Táňou |
Tak se hlásíme znovu z Moskvy, už jsme stihli navštívit nejdůležitější dostoprimečátelnosti. Byli jsme vevnitř Kremlu, za hradbami je několik kostelů a jedna příšerná socialistická budova, kde je teď asi koncertní síň nebo co. Ale pravoslavné kostely jsou přímá, takové správné vymalované. Taky jsme byli vevnitř Vasila Blaženého (to je ten dort jak je na každé pohlednici). Další atrakcí je obchodní dům GUM, který je sice docela pěkný, ale je to taková trochu zašla sláva. Pak jsme se procházeli v parku v Sokolnikách a zajeli jsme do VDNCH (pro ty co už to že školy zapomněli, tak to je výstavka dostiženii naródnovo chazjájstva), dřív tam v takových rádoby honosných budovách (co budova to jedna republika) vystavovali, co se jim povedlo vynalézt za kombajn, nyní tam udělali překližkový strop a je tam obyčejné tržiště, něco jako Vietnamci.
Taky jsme s Matějem prošli pár hospod, ty jsou tady na naše zvyklostí neuvěřitelně drahé (pivo okolo sto rublů, přičemž rubl je skoro stejně jako koruna). Ještě že tady existuje taková vymoženost, která se jmenuje Český dům, dovnitř se může jen s českým pasem, a mají tam Plzeň za euro a svíčkovou za čtyři eura.
Včera napadlo asi tak patnáct čísel sněhu, takže je všechno bělejší a vypadá to hezky. Po ulicích jezdí eskadry sypačů, kalamitu zvládají dobře. Dneska jsme byli na kraji Moskvy na lyžích. Nejdřív nás všichni předjížděli (takoví ti borci v kombinézách), ale nakonec jsme potkali i nějaké babičky, které jsme předjeli my, tak to nám trochu spravilo náladu. Je to bezva, takovéhle trasy na kraji Moskvy... Pražani můžou závidět.
Taky jsme byli dneska večer v divadle Na Tagance na Evženovi Oněginovi. Mě se to moc líbilo, ale Davidovi ne, protože z toho nešlo pochopit o co jde, když to člověk nečetl.
Zítra zajdem bruslit a taky na Patriarchovy rybníky. Odpoledne nasedáme na vlak, čili další zprávy lze očekávat až ve středu z Novosibirska.
Eva
|
|
středa 14. 2. 2007
Tak jsme včera večer dorazili do Novosibirska. Zatím to je docela legrace.
Před polednem jsem přišel na univerzitu a odpoledne hned učil, akorát jsem se byl mezi tím podívat na jedné hodině, kterou vedl někdo jiný. Ani jsem se nestihl podívat do učebnice, tak jsem se musel studentů vyptávat jak se řeknou základní věci jako sjednocení a průnik :-) Měli z toho docela legraci. Ale zatím na mne působí o dost líp než studenti čeští – z přednášky si leccos pamatuji (je fakt, že ji měli před pár hodinama) a docela živě reagují. Učím 5 kroužků cvičení že základu algebry, podobně věci jako na podzim v Praze, mají to jednou za 14 dní. Pak ještě budu mít jeden kruh každý týden na cvičení z diskrétní matematiky, takže celkem 7 hodin týdne. Všechno to jsou druháci, studenti něčeho jako informatiky (jedno se nazývá snad „automatizace“ nebo co, to druhé jsou studenti „aplikované matematiky“, za čímž se v reálu skrývá právě informatika). S ruštinou v zásadě problémy nemám, ale kdybych byl v Americe nedostal od McKenzieho ruský překlad jeho slavné učebnice, který jsem si pak v Praze četl, tak by mi těch ruských matematických slovíček asi chybělo příliš.
|
(foto Wikimedia Commons) |
Nedávno dokončená druhá
nejvyšší stavba v Novosibirsku, přezdívaná také Modrý
zub (BlueTooth), netopýří muž, zásuvka, atd.Mezi cvičeníma jsme ještě stihli navštívit nějaké úřednice, které mi mimochodem vynadaly, že jsme v Rusku už 8 dní a ještě nemáme registraci (ani mít nemůžeme, Český dům v Moskvě ji už nevydává a jít na moskevskou policii se nám nechtělo, stejně není jasné jak bysme tam dopadli...), ale byla to taková sympatická slečna a řekla, že zkusí policajty přesvědčit, aby nám pokutu nedávali, že to je sem vlakem daleko :-) Což je mimochodem pravda, když sem jede vlak z hranice 4 dní, tak jak se máme nejpozději třetí den zaregistrovat, aha? Tak jsem byl za samotným prorektorem pro mezinárodní vztahy, zahraniční přednášející a ještě k tomu z Evropy tu je evidentně atrakce. Když slyšel, že Eva mluví rusky, anglicky i francouzsky, tak vypadal dost překvapeně a hned začal přemýšlet, že by ji zaměstnal na zahraničním oddělení – zítra se máme v 12 dostavit oba :-)
Bydlení je podle očekávání, vypadá to asi jako kolej v Troji kříženo se základní školou v Juktali (pro ty co si pamatuji naše loňské vyprávění z BAMu). Prostě dva pokoje spojené chodbou s koupelnou (kuchyňka není), my máme jeden z těch pokojů. Provedení ve vrcholné sovětském stylu – vše udělané jen napůl, některé věci úplně nové, jiné se zcela rozpadající. Jako obvykle jsou největší atrakcí elektrické rozvody, všude trčí dráty; zřejmě to nedávno předělávali, zato stěny nemalovali už dlouho. Výzdoba chodeb je teda taky typický sovětská – metr a půl vysoký zelený email, jak kdysi u nás na základce (přesně jak na základce v Juktali). No krása, poslem fotky. Pokoj je celkem útulný, akorát to chce uklidit, když jsme trochu šoupli nábytkem, tak si dovedete představit, jak to vypadalo. Jediná nevýhoda je, že pod oknama jezdí tramvaj. Taková ta model „Irkutsk“, což je podle mne na koleně předělaný tank, vážit to snad 100 tun, takže to na těch jejich křivých kolejí duní jak zemětřesení. Naštěstí jezdí až od sedmi. Asi si zvyknem :-)
Jediný problém tak je zatím s internetem. Na koleji není a ve škole máme dva dřevní počítače na všech 10 pracovníků katedry. Snad se mi povede připojit aspoň svůj notebook na školní internet. A poradili nám, ať se na koleji zeptáme studentů, kteří určitě nějaké řešení znát budou – předpokládám, že tam bude někdo provozovat bezdrátovou síť, jenom toho člověka najít...
Ve městě jsme zatím nebyli, poreferujem později.
Město má údajně 1.47 miliónu obyvatel, asi třetina města je na naší straně řeky, přes řeku vede dohromady 5 mostů, z toho dva silniční, dva železniční a jeden pro metro, takže podle toho tu doprava vypadá. Metro totálně nacpané, jezdí i ve špičce po 4 minutách, se všema batohama to byla legrace... no uvidíme o víkendu.
David
čtvrtek 15 .2 .2007
Včera večer bylo -18, šli jsme se projít kolem kolejí ve snaze najít menzu. Hned vedle je otevřené hokejové hřiště, hráli tam hokej. Co nás překvapilo víc, za rohem je fotbalové hřiště, a tam v těch -18 hráli na sněhu fotbal! Menza už byla zavřená, fungovala místo ní obyčejná stolovka. Stolovky jsou i ve škole, přibližně na každém patře jedna. Jídlo je dobře a levné, za oběd (salát nebo polívka, hlavní jídlo, čaj) se platí 50-60 rublů. V menze prý 45. Zda se, že to je místní standardní cena, což je značně levnější než v Moskvě a v zásadě i příjemnější – vždyť kdo potřebuje na oběd luxusní restauraci s byznys lunchem za 200 (nebo kolik to Matěj říkal)? Kolik tu stojí točené pivo zatím nevíme, první dva večery jsme strávili zabydlováním pokoje. Uvidíme.
Dneska je nádherné počasí, slunečno, -21. v místní televizi ukazují nepřetržitě čas a teplotu, takže máme vždy aktuální informace :-) A při výčtu krás koleje jsem zapomněl na to, že z kohoutku neteče voda teplá, nýbrž vařící, zato však z modrého (a studená z červeného). Snad už se mockrát neopařím.
David
|
|
pátek 16. 2. 2007
Včera ráno bylo -20. Do školy to mám naštěstí jen 5 minut, přes TRH a podchodem. Při -20 je trh stále v provozu, bábušky tam stojí celý den na mraze a stejně jako v létě prodávají čínské oblečení, papuče, drogerii, sušené ryby a dokonce tam jedna má i čerstvě borůvky a brusinky! Krom toho tam jsou budky s chlebem, zeleninou a párkama v rohlíku. Akorát CDčka a kytky jsou v podchodu, který je vytápěný na docela příjemnou teplotu. Zajímalo by mě, při kolika stupních se trh zavírá. Jinak na ulicích i v obchodech je velmi živo, místní hlavní ulice, prospekt Karla Marksa, vypadá skoro jako náhodná pražská ulice někde ve Vršovicích (až na ten led na chodnících a kopce sněhu okolo). Momentálně nejvíc letí obchody s obuví a s mobilama, zato sehnat hadr na podlahu prý bylo celkem těžké. Eva už to má kolem docela prochozené, objevila několik obchoďáků, knihkupectví a stihlá už utratit skoro všechny peníze, které nám vyměnil Matěj :-) to si nedělám legraci, jsem rád, že jsem nemusel věci jako koště, bačkory, teplou peřinu a varnou konvici shánět já :-) O víkendu zkusíme prozkoumat i vzdálenější místa ve městě. Taky jsme objevili na mapě park, mimochodem nedaleko od nás, u kterého je v mapě nakreslená „Lyžnaja baza“, tak by v něm mohly být nějaké běžecké okruhy. Jestli nebude těch -30, co včera na víkend prorokovali, tak tam půjdem. Dneska se ale oteplilo na -12 a začalo sněžit, což je taky celkem atrakce, takže uvidíme. Dnešní předpověď na neděli je jen -22. Taky nám říkali, že se bude o víkendu slavit nějaký svátek, prý „konec zimy“ :-), nějak v souvislosti se začátkem velikonočního půstu. Pokud zjistíme kde, tak se tam půjdem podívat.
David
středa 21. února 2007
Jak psal David, že BÁBUŠKÁM NA TRHU nevadí dvacetistupňový mráz a sedí tam od rána do noci, tak v pondělí jsme zjistili, že jim nevadí ani husté sněžení. Dokonce se ani nenamáhají zboží nějak ometávat, prostě když zákazník něco chce, tak to zpod té hromady sněhu vytáhnou, oklepají a prodají.
V sobotu jsme se jeli projet NA BĚŽKÁCH do parku na kraji
města. Je to tam bezva, projeté stopy, akorát je to trochu maličké a placaté, a
navíc v minus patnácti to člověk dlouho nevydrží. Je fajn, že tam je tzv.
lyžnaja baza, kde se člověk může převlíct, nechat si tam v šatně věci, a pak si
dát čaj a palačinky. Taky tam půjčují lyže.
V neděli jsme byli v CIRKUSU. Ruské cirkusy nejsou jako ty naše, ve stanu, ale
každé větší město má pro cirkus speciální kruhovitou budovu. Náplň programu je v
podstatě stejná jako u nás – artisti, žongléři, provazochodci, polykač ohňů...
bylo to docela fajn.
|
|
No a na pondělí jsme si koupili lístky na HOKEJ – zápas Sibiř Novosibirsk vs Avangard Omsk. Já byla na hokeji poprvé, a musím říct, že se mi to líbilo. Stadión byl docela velký (větší než třeba Hradecký) a byl úplně plný. Lidí dost fandili, ale nepomohlo to, komanda Sibiř prohrála 1:3. Bylo to docela zajímavé, celou dobu se něco dělo, akorát mě mrzelo, že jediný gól domácích jsem prošvihla, protože to bylo těsně po vhazování a já jsem místo na led ještě koukala na roztleskávačky :-(
Ještě napíšu něco o místním NAKUPOVÁNÍ. Model obchodního domu, jak ho známe u nás, že člověk prochází a něco si vybírá, je tu dost řídký. Většina obchodních center je dělaných tak, že tam je spousta pultíku, za každým je nějaká děvuška (tak se tu oslovují prodavačky, i když ji je třeba padesát), a té člověk musí říct, co chce. Což je trochu problém, když člověk neví, jak se ruský řekne hadr, lopatka a smetáček, ramínko a podobně věci. Naštěstí tam všechny věci mají vystavené, a dokonce je na nich i cedulka, jak se to jmenuje, takže člověk nemusí být za takového debila, že jenom ukazuje, ale může to z té cedulky přečíst.
Obvyklý VÝRAZ OBLIČEJE PRODAVAČKY je výrazně kyselý. Při našich minulých návštěvách jsme už ale přišli na to, že tento výraz znamená „všechno je v naprostém pořádku“ :-), je potřeba se nenechat tím odradit. Pokud člověk něco chce, většinou nestačí si stoupnout k pultíku a čekat, až ho prodavačka osloví, je třeba být aktivní a začít si první.
CENY jsou v naprosté většině buď stejně jako u nás (dovozové zboží), nebo o trochu nižší (ruská výroba). Globalizace pokročila, takže je zde k dostání spousta věci stejných jako u nás, když člověk prochází obchoďákem, tak vidí támhle Nivea, támhle Gilette, támhle Lipton, támhle Braun... fakt se to zboží moc neliší, akorát navíc jsou ruské značky. Uvedu nějaký příklad cen v přepočtu – tak například peřina pro dva i s povlakem 600, varná konvice se skrytou spirálou 550, balíček čaje 14, mléko 15, chleba 8. Letí tu české zboží. Viděli jsme stánek Bižutérie Jablonec, karlovarského skla a porcelánu... O českém pivu nemluvě.
Ještě napíšu něco o JÍDLE. Jsou tu široce rozšířené instituce, které se jmenují Stolovaja (jídelna). Je to tam dobře a víceméně levné. Akorát jsme zjistili, že sortiment je dost omezený (chodíme tady do studentské jídelny za rohem a mají pořád to samý). Člověk si může vybrat z karbanátků (zde honosné nazývaný „kotlet“), mletým masem v zelném listu a rybou na tři způsoby, příloha buď rýže, bramborová kaše, nebo pohanka. Polívka šči nebo hrachovka (jinde znají i nudlovou, boršč a soljanku), jako moučník palačinky s různými náplněmi. Ale ne vždy mají všechno. Výjimečně mají nějaké překvápko, třeba včera gorbusa, což je zapečený losos s bramborama. Zatím v pohodě, aspoň že je to dobře. Porce jsou zhruba poloviční než v běžné české hospodě (nejen v té studentské jídelně, ale všude), ale je zvykem ke všemu jist chleba, takže se člověk nakonec nějak nají. Na každém rohu se dají koupit párky v rohlíku a pirožky s různými náplněmi (pirožek je nejlevnější varianta teplého jídla, stojí 5-10 Kč a když sním sním tři, tak jsem nacpaná. Na výběr je většinou masový, vejce s cibulí, zelný a bramborový).
Eva
Ještě několik doplnění a uvedení na pravou míru :-)
HOKEJ byl skutečně vynikající. Na rozdíl od české i americké ligy se tu hraje velmi čistě, hráči se vzájemné téměř nenapadají (víceméně ani způsoby, které jsou dovolené), takže tu jsou k vidění kousky, které by si u nás nikdo nedovolil – hráč s pukem prokličkuje třeba půl hřiště a ještě v pohodě přihraje. Je fakt, že hrál šestý tým s druhým, takže jsme viděli asi jeden z nejlepších zápasu, ale stejně. Stadión mají docela pěkný, sice není rekonstruovaný, ale je hezky udržovaný. Je o něco menší než pardubický, tak pro 7000 lidí. Lidí tu ještě nejezdí na hokej autem, takže je k vidění to, co jsem viděl naposled zamlada v Pardubicích – jak se půlka stadiónu snaží narvat do čtyř přistavených trolejbusů, které jedou na nejbližší metro :-) Jinak Novosibirsk prohrál jenom 2:3. Eva skutečně koukala víc na třepetalky než na hokej, díky čemuž jeden gól propásla a na druhý zapomněla, a to ho přitom dával slovenský útočník Kováčik, hrající toho času za Sibiř :-) Ve vlaku jsem se bavil se spolucestujícím o hokeji a ten nám říkal, že Novosibirsk je slavný hlavně tím, že podplácí rozhodčí, ale v pondělí jim nějak nepomohla ani přítomnost guvernéra Novosibirské oblasti :-)
Ty OBCHOĎÁKY jsou různých typů. Starší jsou toho typu, co popisuje Eva, ale jsou i nové a ty vypadají úplně jako česká obchodní centra, včetně Metra: typu Datart, Intersport a různých butiků. Dívali jsme se po cenách levnějších digitálů a jsou srovnatelné s českými internetovými obchody (plusminus 20%, jak který). Dobře je, že spousta obchoďáků různého typu je na Marxově náměstí, což je od nás asi 10 minut pěšky. Co se nám líbí moc, co doma nemáme, jsou obchody s DVD. Dá se tam sehnat úplně všechno, ceny zhruba 100-150 rublů kus. Nepotřebujete třeba Windows Vista? Za 150 ruská verze! Koupili jsme např. „dva v jednom“ všechny díly Vlka a zajíce a Toma a Jerryho :-) Zvlášť dobrá věc co jsme objevili je série asi 400 klasických ruských filmů na 50 DVD po stovce za kus, lze kupovat po jednom, abecední seznam přiložen. Koupili jsme nějakého Ejzenštejna. Taky nevím, jestli jsem psal, že je na ulicích spousta stánku se zmrzlinou. Kupodivu jsou většinou otevřené, z čehož vyvozuju, že to někdo kupuje. Prý je v zimě zmrzlina levnější :-)
Co se týče POČASÍ, tak je skoro pořád jasno a zima, tak -15 až -20. Akorát v pondělí bylo mimořádně teplo – celý den padal sníh, napadlo přes 10cm a bylo jenom 10 pod nulou. Sníh se tu moc neodklízí, takže je celkem legrace koukat na ty široké bulváry, čtyři pruhy v každém směru, kde není vidět vůbec žádné značení, ani která část patří kterému směru :-)
David
úterý 27. února 2007
TELEVIZE - V televizi dávají stejný prd jako v Čechách. Akorát v neděli se díváme na seriál Mistr a Markétka, prakticky doslovný přepis knihy, docela pěkně udělaný. Eva si občas něco poušti kvůli ruštině, ale mne zatím nic jiného nezaujalo. Výjimkou jsou zprávy.
V neděli večer tady dávají ve státní televizi hodinový přehled zpráv za poslední týden. Jsou napůl k smíchu a napůl k zlosti. Je to propaganda nejhrubšího zrna, zcela srovnatelná s Televizními novinami let osmdesátých (nakolik si je pamatuju z nedávných repríz v České televizi).
Minulý týden jsem ještě netušil o co půjde, tak jsem to sledoval jen na půl ucha, ale nic zvlášť zábavného tam nebylo: Putin nějak obměnil část vlády, takže se věnovali skoro celou dobu tomu. Zahrnovalo to mimo jiné desetiminutový monolog Putina, kde tatíček vysvětloval, jak myslí jen na to nejlepší pro ruskou zem a jak tomu změny ve vládě pomůžou a desetiminutový monolog nového prvního vicepremiéra, kde příslušný soudruh vysvětloval, jak myslí jen na to nejlepší pro ruskou zemi a jak bude stát za Putinem a nikdy jinak. Taky se k tomu nějak vyjadřovali „nezávislí politologové“, ale myslím, že nepřišli na nic, co by mě nenapadlo i bez nich: totiž že za změnama nejspíš budou zákulisní boje ohledně toho, kdo bude příští kandidát na prezidenta (Putin už před časem prohlásil, že on ne).
Pak ještě asi 20 minut věnovali návštěvě olympijských komisařů v Sočí, které kandiduje na zimní olympiádu 2014. Připomínalo to filmový týdeník: popisovali, jak mají nejlepší sjezdovky na světě, nejmodernější lanovku na světě, nejkrásnější funglnovou příměstskou železnici, jak postaví nejhezčí stadióny na světě, jak krásné opravili město... Nejzábavnější na tom bylo, když prohlásili, že jen třetina financí půjde do nových sportovišť, zbytek přinese užitek všemu lidu v širokém okolí. No logicky: na rozdíl od kandidátů z civilizovaného světa tu teprv musejí postavit silnice, železnici i baráky, ve kterých by se dalo bydlet :-)
Pak tam bylo ještě pár drobnosti, jako třeba asi minutový záběr z Čech z demonstrace proti americké základně (počítám, že víc záběru ani natočit nemohli, přese všechnu snahu kameramana i komentátora mi přišlo, že tam pobíhalo dokola sotva 10 lidí s třema plakátkama), a to bylo vcelku vše. K pousmání.
Včerejší verze už k pousmání moc nebyla. Takovou protievropskou propagandu jsem už dlouho neviděl.
Začalo to vcelku nevinně: v několika oblastech Ruska budou oblastní volby. Nejdřív se krátce snažili zesměšnit nějakou nové založenou stranu, která se z ničeho nic vyšvihla přes 5% (nakolik jsem pochopil, program mají něco jako levicový). Pak se obuli do komunistů a Žirinovskeho (zbylé dvě strany, kromě Putinovy, které mají přes 5%); zručným sestřihem několika výroku z nich udělali hlupáky korunujíce to slovy, že lidem, kteří je volí, ještě nedošly pozitivní změny posledních let (v tom měli mimořádně pravdu, ale nedovedu si představit, že by totéž provedli v ČT českým komunistům). Pak následovalo několik propagačních záběru z volební kampaně Putinovy strany, jakýsi pochybný volební průzkum, kde měla Putinova strana přes 40% a zbylé tři jmenované něco mezi 5-7% (kam se podělo zbylých 40% do sta se vysvětlit nenamáhali) a příspěvek zakončil pětiminutový monolog Putinova kandidáta v Orlovské oblasti na téma „já vlastně po žádné moci netoužím, vždy mi šlo jen o blaho lidu a budu se snažit i nadále, až mě zase zvolíte“.
Následoval příspěvek na téma oslav dne armády (státní svátek, v pátek bylo kvůli tomu volno). Nejdřív první protievropský příspěvek: v Tallinu se poprala skupinka Rusů u pomníku „osvobození Rudou armádou v roce 1944“, kam přinesla kytky, s nějakýma domorodcema, kterým se to nelíbilo. K tomu byl komentář, jak jsou v Estonsku strašný nacionalisti, že oslavujou německou armádu a vůbec že chtějí ten památník zrušit (těžko říct, jestli to je pravda, tvrději to ti Rusové, Estonce k tomu vyjádřit nenechali). Dál tam bylo pár obrázku z oslav v Rusku, nějakej soudruh střílel z děla a tak. Následoval krátký příspěvek z Dagestánu, kde zatkli čtyři údajně teroristy, doplněný komentářem o tom, jak heroická ruská armáda v letech 1996-2001 hrdinně zažehnala největší hrozbu Rusku od dob Stalingradu (fakt, tak to doslova řekli), protože se údajně objevily dokumenty, že Čečenci plánovali ovládnout všechny muslimské oblasti Ruska až někam po Kazaň a vyhlásit na nich islámský chalífát (fakt, to taky doslova řekli...) Následoval oddychový příspěvek: tento týden bylo výročí únorové revoluce 1917 (ta jak svrhli cara). Tomu jsem naštěstí moc nerozuměl.
Po přestávce začíná nápor. Nejdřív situace v Polsku, kde odtajnili jakési seznamy spolupracovníků StB a KGB. Naštěstí jsem to taky moc nepochopil, každopádně se nějak snažili namluvit, že proradní Poláci vidí za vším ruské agenty a že to je křivé obvinění a že Rusy nikdo nemá rád. Další příspěvek: srdceryvný příběh o tom jak chudáci pravoslavní Srbové trpí v Kosovu pod Albánskou armádou. Že musejí žít za ostnatým drátem hlídání řeckou armádou, aby je domorodci nepozabíjeli (o oddílech jiných zemí, třeba Čechů, kteří srbské enklávy taky hlídají, natož o NATO obecně, samozřejmě ani zmínka), záběry na uprchlíky, kláštery, Kosovo pole, „srdce srbské země“, a k tomu komentář ve smyslu, že proradná Evropa se o malé národy nikdy nestarala a že Rusko je poslední na světě, kdo ještě stojí za Srby a že taky nikdy nedopustí samostatnost Kosova. Rozhovor s nějakým albánským ministrem, který vypadal jako správný mafián v kožené bundě, náušnici v uchu a s novou motorkou. Ani jediné slovo o tom, proč Srbové o Kosovo vlastně přišli, že si za to můžou aspoň z části (jestli ne úplně) sami.
No a na konec tradiční koutek „udělejme si legraci z Ukrajinců“, tentokrát na téma „v parlamentu vypadl proud“ (chachacha, to by se v Rusku stát nemohlo :-). Asi to bylo pro dnešek málo, proto pro jistotu ještě pár protiruských vášní - ukrajinská církev se dělí na dvě: část uznává tradičního moskevského patriarchu, a druhá část, říkejme jim pracovně „raskolniki“, si založila kyjevský patriarchát a považuje se nadále za autonomní. Nevím jak je to doopravdy, ale pochybuju, že je „věřícím vládou přikazováno, aby uznávali jen kyjevského patriarchu“ a že se proti tomu lid bouří u vrat kostelů, jak se snažil namluvit komentátor a ukázat pár záběru, které vypadaly podobně věrně jako česká protiamerická demonstrace.
A vlastně ještě úplně poslední příspěvek. Soči navštívila olympijská delegace! Zahraniční delegáti obdivovali nejlepší sjezdovky na světě, nejmodernější lanovku na světě, nejkrásnější funglnovou příměstskou železnici, jak postaví nejhezčí stadióny na světě, jak krásné opravili město... Největší potentáti si i zalyžovali. Sám veliký Putin sjel sjezdovku dvakrát. Poprvé pomalu, ale podruhé „počti kak nastojáščij olympijskij sportsmen“! (cituju doslova komentátora...)
A perlička na závěr. Aby se vylekaný ruský divák, který právě získal dojem, že Rusko nikdo nemá rád a nejpozději zítra ho zničí zlý nepřítel, úplně nezhroutil, následuje půlhodinový naučný pořád o ruském raketovém vojsku (fakt, nedělám si legraci). Řeční tam generálové o tom, jak je vše v nejlepším pořádku, jak mají nejspolehlivější techniku na světě, ukazují tam krásné rakety, cvičné střelby z Karélie na Kamčatku, obrázky z raketostrojítělného závodu v Moskvě, rozhovor s prostým vojáčkem který ty rakety hlídá, rozhovor s jeho ženou, jak mu na službu peče pirožky... fakt neuvěřitelný. Jediný kaz na propagačním filmíku byl, že jak tam mluvili o té nejmodernější technice, tak asi dvě minuty potom ukazovali, jak jedou vojáci na tu jadernou základnu ve 40 let starých gruzavicích Ural, co jich je plná Sibiř :-) Záběry z té základny nám nejvíc že všeho připomínaly Homera Simpsona, jak hlídá jadernou elektrárnu :-)
Je tu i jeden kanál kde jdou zprávy skoro celý den (tak půlku vysílacího času). Ty jsou celkem normální, přesněji řečeno, zabývají se tam jen neškodnými věcmi jako třeba že v Kursku se porouchal teplovod a 40000 domácnosti zůstalo bez tepla (vyznění: nikdo za nic nemůže a hrdinní instalatéři spravují závadu dnem i noci). Zahraniční zprávy jsou tam naštěstí minimálně. Největší legrace je, když to náhodou přepnou na nějakou tiskovku s Putinem nebo jiným soudruhem, to tam pak ten člověk řeční klidně půl hodiny v kuse, bez jakýchkoliv novinářských otázek. Klaus s Paroubkem by pukli závisti :-)
David
PS: Počasí od té doby, co jsme přijeli, zná jen dvě možnosti: buď je -20 a jasno, nebo -10 a sněží. Poměr tak 2:1.
FOTKY • obsah • ÚNOR • BŘEZEN • DUBEN • KVĚTEN • ČERVEN
David-kontakt • https://www.karlin.mff.cuni.cz/~stanovsk • webmaster